Vláda zastavuje digitalizaci stavebního řízení: Co to znamená pro občany a veřejné finance?

Proč vláda zastavila projekt?

Podle ministra dopravy Martina Kupky se ukázalo, že celý projekt byl špatně řízen. „Bylo to jako stavět dům bez plánů,“ přirovnal situaci. To směřovalo k tomu, že se postupně začaly hromadit technické problémy. Systém například nedokázal správně pracovat s daty, což vedlo k vytváření duplicitních žádostí o stavební povolení. Tyto problémy ovlivnily fungování celého systému a způsobily zpoždění v rozhodování úřadů.

Problém byl i v transparentnosti výběrového řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj, které mělo projekt na starosti, podle Kupky postupovalo proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kvůli těmto chybám se nyní vláda rozhodla zastavit rozvoj tohoto digitálního systému a připravit nový výběrový proces na dodavatele.

Jaké to má dopady pro občany?

Z pohledu občanů, kteří plánují stavět, bude mít zastavení vývoje digitálního stavebního řízení řadu praktických důsledků. Ačkoli bude systém nadále fungovat, jeho plná funkčnost se očekává až v roce 2028. To znamená, že stavebníci budou muset během přechodného období počítat s možností, že některé funkce systému nebudou plně dostupné nebo budou komplikovanější na použití.

Přechodné období a souběh systémů
Do roku 2028 poběží přechodné období, kdy bude možné používat jak nové digitální systémy, tak starší papírové procesy. Žádosti o stavební povolení budou povinně podávány elektronicky, což má zjednodušit a zrychlit proces. Nicméně kvůli stávajícím technickým problémům se může stát, že zpracování žádostí bude pomalejší nebo dojde k chybám. Občané se tak mohou setkat s prodloužením čekací doby na schválení stavebních povolení.

Nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek upozorňuje, že návrat k plně papírovému řízení by byl krokem zpět a výrazně by zpozdil celý proces digitalizace. Proto se bude snažit zachovat alespoň ty části digitálního systému, které již fungují.

Dopady na veřejné finance

Jedním z největších problémů celého projektu jsou náklady. Původně měla digitalizace stavebního řízení stát kolem 400 milionů korun. Tato částka zahrnovala vytvoření tří klíčových částí systému:

1. Informační systém stavebních řízení – slouží zejména stavebním úřadům.
2. Portál stavební správy – určený pro stavebníky, developery a projektanty k podávání žádostí.
3. Národní geoportál územního plánování – umožňuje digitální zpracování územního plánování.

Dalších 250 milionů korun bylo plánováno na nákup technického vybavení, včetně počítačů a serverů pro stavební úřady. Tyto náklady ale nebudou konečné.

Další stovky milionů navíc
Kvůli zastavení projektu a nutnosti nového výběrového řízení na dodavatele se očekává, že se náklady na digitalizaci výrazně zvýší. Ministr Kupka odhaduje, že bude potřeba investovat stovky milionů korun navíc, aby se chyby opravily a projekt se dokončil. Kromě toho budou muset být investovány další peníze do technického vybavení pro úřady, aby byly schopné s novými systémy pracovat.

Kdo za to zaplatí?
I když je jasné, že projekt bude stát více, otázkou zůstává, kdo bude nést odpovědnost za tento nárůst nákladů. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením bývalého ministra Ivana Bartoše bylo kritizováno za to, že systém nespustilo řádně schválený Digitální a informační agenturou (DIA). Právě kvůli tomu nebyla dodržena pravidla a vznikly zbytečné komplikace, které vedly k prodražení projektu.

Co bude dál?

Vláda nyní připravuje nový výběrový proces na dodavatele, který bude muset převzít stávající části systému a zajistit jejich bezproblémové fungování. Ministr Kulhánek zdůrazňuje, že nový dodavatel bude moci využít části již vyvinutých systémů a stavět na nich. Celý proces digitalizace má být dokončen do roku 2028, kdy by měl systém být plně funkční a bez technických potíží.